Ti, kteří o Vás pečují

Zastav se na chvíli

         – můj velký reset, aneb ten můj okamžik prozření

Přestože si myslím, že se chovám ke svému tělu zodpovědně, že zodpovědně jezdím i na kole (s přilbou), stalo se. Jednu krásnou neděli jsem procitla v nemocnici na ARU.

Uvědomovala jsem si hluboký klid, který mě naplňoval. Sedřený obličej, zlomená ruka, potlučená žebra, krvácení do hlavy, otok mozku, dvojité a rozmazané vidění, a nad tím hluboký klid a (nevysvětlitelný) pocit, že je všechno v pořádku.

Omlouvám se mým milým, že jsem je vylekala, a prosím je, aby mi to nevraceli.

Na rány stříkám hydroláty cistu a helichrisum a do týdne jsou zacelené.

Děkuji moc za to, že hned od druhého dne jsem dostávala energetické ošetření. Jakmile to šlo, energeticky jsem se ošetřovala sama. Každý den mi bylo lépe a lépe. Tato trochu drsná vlastní zkušenost mě ujistila v přesvědčení, že, když se chce člověk uzdravit, je nutné více či méně srovnat si svoje energie.

Co mi ještě pomáhalo, byl klid, žádné vnější podněty, minimum lidí kolem sebe, žádný počítač, žádná televize, mobil výjimečně, jen vyřídit to nejdůležitější.

Pátý týden po úraze paní doktorka na neurologii konstatovala, že je to v hlavě zahojené. Motání a vidění se srovná časem.

Přeložila jsem si – v tom případě jsem práceschopná. Ale ono to nejde jako dřív. Co s tím?

Jasně cítím, že musím respektovat své tělo, svoje pocity, ale i to, že je čas zapojit do běžného života. Mám na vybranou. Buď budu žít svůj život nadále podle potřeb druhých, jak jsem byla odmalinka zvyklá, což mě už vyčerpá velice brzy, anebo budu žít svůj život odpovědně k sobě, v souladu se svou duší. Samozřejmě s úctou a respektem k lidem. Zpátky do starých kolejí už nechci, ani nemohu.

Poučení, které nevede k činnosti, je k ničemu.

Přemýšlím, co Vám mohu nabídnout.

Pokud dostanu důvěru, můžeme společně – Vy a já – nabídnout Vašemu tělu péči. A to s láskou, radostí, pokorou a odpovědností. Vnímejme moudrost těla, respektujme jej, naslouchejme jeho přáním. Je dokonalé. Pracuje výhradně pro nás od našeho narození po poslední vydechnutí, i když mu často házíme klacky pod nohy.

Zastavme se na chvíli. Když se uvolní svaly, uvolní se i svaly, které naší vůlí neovlivníme, uvolní se mysl a my můžeme pocítit, jak naším tělem proudí vesmírná energie.

                                                                                                                                             Olga